Týrání zvířat - jak je řešit? Chcete se zapojit i vy?

Protože jsem dlouhodobě rozčarovaná ze situace ohledně schvalování zákonů o týrání zvířat a řešení těchto případů, tato stránka by měla sloužit jako podpora nás všech, abychom sjednotili své snahy tuto situaci řešit, a pro vás, kterým toto není lhostejné a máte potřebu něco udělat. Zde najdete dole také návod na to, jak sepsat petici, stížnost a trestní oznámení.

Tyrani jsou  nebezpečím pro společnost, protože mnoho z nich se nespokojí pouze s týráním zvířat, ale přechází na lidi, tato fakta potvrzují mnohé zahraniční studie i např. uznávaná kapacita v ČR - forenzní psycholog PhDr. Netík - viz článek ve Psích kusech z června 2008. Česká republika má ve vyspělém světě smutné prvenství v týrání. Pokud tyrani stále budou od policie a soudů i veřejnosti dostávat signály, že toto jednání je tolerované a hrozí jim naprosto směšné tresty, věřím, že to může urychlit jejich ztrátu zábran přenášet toto své jednání na lidi a jejich společenskou nebezpečnost to ještě zvýší. Přestože by se mohlo zdát, že díky větší medializaci případů trestních oznámení pro podezření na týrání zvířat přibývá, opak je pravdou: za rok 2008 to bylo celkem 39 případů týrání zvířat, za rok 2009 je to pouze 36 případů z celkového počtu 332 829 zjištěných všech trestných činů.

Bohužel drtivá většína případů týrání buď končí zametena pod koberec nebo kolem ní je uspořádána mediální senzace a dále se nic neděje. Případ nikdo nežaluje, je tedy naléhavě potřeba, aby lidé podávali na tyto případy trestní oznámení. Sousedé to často neučiní ze strachu z budoucích problémů, stěžovat si ústně na policii není bráno vážně. Je třeba toto podat osobně a písemně. Pokud i vás oslovily nějaké případy týrání, neváhejte podat trestní oznámení (TO) na neznámého pachatele nebo stížnost, vzory najdete dole na této stránce ke stažení. TO podejte na nejbližší služebně PČR, nevadí, že se případ udál daleko od vás. Oni ho předají k šetření tam, kde se udál. Podrobnosti najdete zde. Případ rovněž zašlete na příslušnou krajskou veterinární správu. Adresář všech krajských veteriárních správ je zde.

Pokud nejste spokojeni s výsledkem šetření, můžete podat stížnost na:

a) obec, pokud je tato provozovatelkou či majitelkou zařízení, kde dochází k týrání (obraťte se na příslušný krajský úřad)
b) Státní veterinární správu, která je nadřízeným orgánem krajských vet. správ
c) ÚKOZ (Ústřední komise na ochranu zvířat při Ministerstvu zemědělství)
c) Okresní ředitelství PČR, dnes Krajské ředitelství, územní pracoviště, oddělení vnitřní kontroly příslušného krajského ředitelství, nebo můžete písemné oznámení adresovat přímo státnímu zástupci

Ráda bych zde zaznamenávala případy týrání zvířat tak, jak byly vyřešeny soudem, případně veterinární správou, abychom mohli doložit to, že zákon je v současné době nedostatečný a je třeba ho doplnit o mnoho dalších změn, kromě těch, které se snaží prosadit v současnosti diskutovaná novela.

Pocit naučené bezmoci, že s estabilishmentem nelze hnout, to je něco, co je zde velkým problémem v myšlení lidí a nelze se v žádném případě divit, když sledujete, co vládním činitelům prochází a čím se zabývají.

Zajímavý je rovněž Akční plán EU k ochraně zvířat, bude mne zajímat, jak se do něj zapojí ČR zde.

Co se týče podávání petic: sice neřeší tuto situaci, je to jen vox populi, že v tom nejsme sami, domnívám se, že kromě ní je potřeba udělat řadu dalších přípravných věcí, které jsou mnohem účinnější a zpracovat mnoho podkladů, na které by tato petice mohla nasedat.

Navrhovala bych tedy takovouto posloupnost řešení:

1) zdokumentovat co nejvíce případů týrání a jejich řešení v čase a výsledky soudních sporů, zde dokumentovat, že

a) právníci trestají dolní hranicí trestu za týrání, je třeba ho tedy zvednout

b) systém veterinárních kontrol a pravomocí těchto kontrol, vč. kontrol útulků jsou nedostatečné, kontroly jsou nahlášeny předem a končí tím, že ten člověk neotevře nebo se na kontrolu předem připraví, chybí tedy paralelní nezávislý státní orgán kontrol. 25.2.2010 jsem žádala Státní veterinární správu (Ing Dubna) o statistiky provedených kontrol zvířat pro týrání, byla jsem odkázána na jejich web, ať se podívám, zda tam něco takového je v rubrice welfare, pochopitelně žádná taková statistika řešených případů týrání, ze kterých by se dalo usuzovat a srovnávat loňský a přeloňský rok tam nebyla. Koncem února 2010 jsem tam našla jen zmínky o kontrolách v roce 2008 zde a o celkových kontrolách zde. Rovněž jsem žádala SVS, aby kontroly útulků požadovaly po provozovatelích statistiky zvířat, která se vrátí k majitelům, která se osvojí, přijmou celkem a jsou čipovaná, rovněž toto bylo vnímáno jako neřešitelný problém a zamítnuto s tím, že veterinární kontrolory nemožno přetěžovat agendou.

2) Dále je třeba prohlubovat medializaci těchto případů směr televize, tisk, rozhlas. v tu dobu bych se pokusila sjednotit a směřovat sem taky veškeré podobné snahy dalších dobrovolníků a obdobné případy zdokumentované ostatními útulkáři a veterináři, oslovím ty, které znám. Zde bude zvláště potřeba supervize právníka. Pokud nějakého znáte nebo jste přímo právník, ochotný se tímto zabývat, prosím, ozvěte se, zatím se nenašel ani jeden právník, kt. by na problematice chtěl dobrovolně spolupracovat.

3) Ráda bych chtěla vytvořit ve spolupráci s právníkem a dalšími dobrovolníky návrh nové novely, kde bychom zapracovali:

a) jednotný systém povinného čipování psů a koček s jednotným centrálním registrem, tak, jako to mají především na Slovensku, podrobně jsem se k tomuto problému + problému řešení situace v útulcích vyjadřovala zde. Některá města a obce přistoupily k povinnému čipování, pokud ovšem veterináři nebudou čipy registrovat nebo lidi osvětovat, aby si čip zaregistrovali sami a kde, budou nadále někteří z nich čipovat již zastaralými čipy Trovan bez mezinárodní předvolby, které mnohé čtečky již nepřečtou, takový přístup je výsměchem snahy řešit situaci toulavých zvířat, takto to probíhá v současnosti (konec února 2010 např. v Chebu, taková služba je drahá i zadarmo).

b) zákaz držení i chovu zvířat lidem, kterým byla zabavena pro týrání,zde bych se především ráda opřela o případy podobného typu, jako byla Štarnovská, Otovická a Kaplická smečka. Zde bych ráda připomněla náklady obcí, které postupují lege artis a platí útulkům útulkovné za takováto zvířata, kdy to může některé menší obce, mající štěstí, že v nich takový člověk sídlí, naprosto zruinovat, neb žádný státní fond toto řešící není. Obce často problematiku těchto lidí neřeší včas, netrestají nezodpovědné majitele, kteří nechají psy toulat, napadat občany, neplatí poplatky a nerespektují zákony.

c) zpřísnění trestů za týrání zvířat, neb dle zkušenosti právníci volí dolní hranici trestu, kterou je většinou pokuta či podmínka.

d) systém veterinárních kontrol, pravomoce, kontroly útulku či nadřízeného státního orgánu se tímto zabývat.

e) + dalších mnoho věcí dle doporučení právníka, odborníků i vás, kteří budete mít podnětné realistické nápady, co by mohlo zákonem projít a je třeba

Pak bych tuto připomínku a žádost k zákonu publikovala, udělala kolem ní nějakou širší publicitu a teprve pak, až vejde ve známost a připadně dle připomínek lidí se dotvoří, bych ještě doplnila petici a s výsledky oslovila vládní činitele a zákonodárce.

Dotvořila jsem návrhy na změnu legislativy a předložila je poslancům, některé mé návrhy byly zapracovány, některé smeteny ze stolu, z některých se stal kompromis. Tyto mé návrhy najdete zde. Bohužel, novela zákona na ochranu zvířat se zastavila v momentě, kdy padla vláda, zákonodárci řeší jiné věci a já mám pocit, že má práce přišla vniveč a čekám na to, až se situace stabilizuje a začnu znovu. 

Pokud máte další návrhy a nápady, zkušenosti, ev. cokoliv jiného, připojte se v diskuzi pod článkem, která se zatím skládá pouze z emocionálních výkřiků jako výsledku pocitu bezmoci.

Jak uspořádat petiční akci
Jak sepsat petici - formulář pro petici dole pod článkem ke stažení
Vzor trestního oznámení díky paní Alici Oppové z 1. společnosti za práva koček
Vzor stížnosti díky paní Alici Oppové z 1. společnosti za práva koček