Mé pozměňovací legislativní návrhy
Novinky 2.7.2010 - Pro všechny, co chtějí pomoci:
Ale každý máme své přesvědčení a myslím, že problém týrání zvířat je dostatečně apolitický, aby mohly najít společnou řeč všechny strany. Kontakt na všechny poslance najdete zde http://www.psp.cz/sqw/fsnem.sqw - je tam možnost i jim napsat, chce to znát však jejich jméno. Dle mé zkušenosti doporučuji kromě vašich regionálních poslanců oslovit i tyto lidi:
TOP 09 - Vlasta Parkanová
VV - Josef Dobeš
ODS - David Šeich
ČSSD Jeroným Tejc
KSČ, KDU, Strana Zelených - zde jsem nenašla nikoho, koho by tato problematika zajímala a ozval se mi, nebo se ozvali a vynadali mi, jaké to řeším nepodstatné věci (KSČ, KDU), že oni se zajímají především o lidi a diví se mi, čemu věnuji pozornost, když je tu tolik nezaměstnaných a jsou povoleny potraty ap.
Proto je nejvhodnější čas právě před volbami atakovat poslance strany, kterou hodláte volit s návrhy, co se Vám nelíbí, co po nich chcete, ve smyslu např.:
"Vadí mi nedostatečné zákony umožňující a tolerující týrání zvířat, opouštění zvířat nezodpovědnými majiteli a přesunování zodpovědnosti na obec a dobrovolníky, vadí mi pojídání psů a nelegální psi jatka, vadí mi, že útulek nemá zákonné možnosti se podílet na řešení týrání, odebírání zvířat aj., vadí mi, že týraná zvířata ---- konkrétní případ nebyla shledána vet. správou jako týraná (zde to chce důkazní fotky, doporučuji si stáhnout exemplární případ Jarošova i s fotkami z mého webu zde /clanky/pripady-tyranych-zvirat/tyrani-psi-z-jarosova ) ale samozřejmě vaše další konkrétní příklady a případy jsou velmi cenné, zejména pokud jsou z vašeho regionu."
Mně osobně dále nesmírně vadí, že veterináři nemají povinnost registrovat čipované zvíře, takže mnoho lidí prostě psa nezaregistruje a útulky se plní čipovanými zvířaty, o kt. nikdo netuší, čí jsou, vadí mi, že na řešení týrání nemohou spolupracovat jako v cizině školení dobrovolníci, že nemáme veterinární policii, že neexistují státní granty na kastrace psů a koček atd.... prostě cokoliv Vás napadne napište a chtějte po těch poslancích vyjádření, co s tím hodlají dělat. Samozřejmě máte větší šanci odpovědi na doporučený dopis než na mail, ale i za ten díky.
Poslanci tak budou dostávat signály, že ochrana zvířat je pro jejich voliče důležitá a to je pak jediný způsob, jak je donutit se tomu věnovat. Pokud dostanou signály od více potenciálních voličů a budou mít dojem, že je to silná voličská obec, která toto preferuje, začnou se tím vážně zabývat. Bohužel, doteď si myslí, že je to okrajová záležitost a lidi zajímá pouze a především to, jestli u doktora zaplatí 30, 50 Kč nebo nic.
Bohužel, 99% lidí neudělá nic, osobně poslance nešel navštívit nikdo, koho znám a pro většinu lidí je i obtěžující některým napsat mail, takže i pouhý mail nebo dopis je cennou pomocí.
Velmi pomůže třeba i petice, i to je známkou, že to lidi považují za důležité. Není řešením strčit hlavu do písku s tím, že všichni jsou (---censored) a nejít k volbám. Z mé zkušenosti dobrovolníka a nadšence pro zlepšení situace zvířat - i z této pozice je možno udělat hodně. Domluvila jsem si schůzku s poslancem a předložila mu návrhy a rozjelo se to.
Chce to prostě stále se připomínat a vyvíjet soustavný tlak na tato místa. Jsou to věci, co se šinou dopředu jen sotva znatelnými milimetrovými krůčky, ale i za ty díky.
Díky všem, co nezůstanou lhostejní a vyvinou nějakou aktivitu!!!
Prosím, nedopusťme, abychom se dostali na tuto úroveň řešení situace nechtěných zvířat jako v USA, kde se ročně utrácí kolem 4 000 000 psů a koček z útulků. V této zprávě: www.americanhumane.org/about-us/newsroom/fact-sheets/animal-shelter-euthanasia.html se hovoří o 56 % psů a 71 % koček, kteří poté, co se dostanou do útulků, jsou utraceni.
Lidé si i u nás začínají zvykat, že nechtěné zvíře se odloží do útulku jako starý kabát nebo vyžene. Útulky praskají ve švech. Jestliže náš stát nepřijme co nejdříve legislativní změny, které majitele přimějí ke zodpovědnosti, je jen otázkou času, kdy se něčeho podobného dočkáme i u nás.
Vytvořila jsem po mnoha konzultacích a analýze problematických situací kolem týrání zvířat, útulků, zatoulaných zvířat, nárůstu nechtěných psů koncepci změn zákonů, která by, dle mne, tyto situace řešila a s požadavky o tyto změny jsem obeslala celou Poslaneckou sněmovnu. Předložila jsem tedy některým své změny písemně a podrobně rozpracované a jednomu osobně. Tyto návrhy bych ráda publikovala i zde.
Týrání zvířat
Kdo týrá zvíře
zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, (Od slova nebo vypustit, prostě týrá zvíře a je jedno kde, jen málo lidí se s tím veřejně předvádí, zákon tak nepřímo nabádá k týrání zvířat v soukromí, které je pak velmi těžko prokazatelné.)
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, (Zde navrhuji zvýšit spodní hranici na rok a vypustit slovo nebo. Pachateli by měla být rovněž odebrána veškerá zvířata a měl by mu být udělen zákaz chovu, a to nejen v rámci jednoho okresu, na což upozorňoval mluvčí SVS Ing. Duben, ale celostátně, aby se tyran nestěhoval z okresu do okresu a nepáchal tuto činnost dál, jak se často stává.)
byl-li za čin uvedený v odstavci 1 v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, nebo (Byl-li mu čin prokázán bych vypustila, v praxi je téměř nemožné někoho odsoudit pro týrání zvířat, k soudu se dostává jen mizivé procento těchto případů a pravděpodobnost, že by se řízení opakovalo a došlo k odsouzení pachatele, je opravdu mikroskopická, navrhuji nelimitovat to předchozím odsouzením aní časovým úsekem zákazu pouze třech let.)
způsobí-li týranému zvířeti takovým činem trvalé následky na zdraví nebo smrt.
Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na větším počtu zvířat. (Zde navrhuji dolní hranici na dva roky.)
§ 301
Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti
Kdo z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. (Zde navrhuji potrestání místo 6 měsíců rok a zároveň odebráním zvířete a zákazem chovu.)
Odnětím svobody až na dvě léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt nebo trvalé následky na zdraví většímu počtu zvířat.
§ 99
Zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty
Nebyl-li uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty uvedené v § 70 odst. 1, může soud uložit, že se taková věc nebo jiná majetková hodnota zabírá,
náleží-li pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit,
náleží-li pachateli, od jehož potrestání soud upustil, nebo
ohrožuje-li bezpečnost lidí nebo majetku, popřípadě společnosti, anebo hrozí nebezpečí, že bude sloužit ke spáchání zločinu.
Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit zabrání věci nebo majetkové hodnoty pouze v případě, že je, byť nikoli bezprostředním, výnosem trestného činu, zejména
a) byla-li věc nebo jiná majetková hodnota získána trestným činem nebo jako odměna za něj a nenáleží-li pachateli,
b) byla-li věc nebo jiná majetková hodnota nabyta jinou osobou než pachatelem, byť jen zčásti, za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, pokud hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná, nebo
c) byla-li věc nebo jiná majetková hodnota nabyta jinou osobou než pachatelem, byť jen zčásti, za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, pokud hodnota věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná.
Drží-li pachatel nebo jiná osoba v rozporu s jiným právním předpisem věc nebo jinou majetkovou hodnotu uvedenou v odstavci 1 nebo 2, ve vztahu k níž je možno uložit zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, uloží mu soud vždy toto ochranné opatření.
Soud může místo zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty uložit povinnost
pozměnit věc nebo jinou majetkovou hodnotu tak, aby jí nebylo možné použít ke společensky nebezpečnému účelu,
odstranit určité zařízení,
odstranit její označení nebo provést její změnu, nebo
omezit dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou,
a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
Nebude-li povinnost stanovená podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě splněna, rozhodne soud o zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty. (Pokud pachatel jde do nápravného zařízení a nebyl schopen se postarat o svá zvířata po dobu své nepřítomnosti, tato zvířata by měla propadnout okamžitě, aby mohla být dána do adopce. V útulcích se vyskytují zvířata od majitelů, kteří jsou ve výkonu trestu, tito majitelé často aktivně osvojení zvířat brání vyhrožováním, nehradí na zvířata náklady, a tedy útulku či obci rostou náklady bez možnosti zvířeti poskytnout domov. Z velké většiny případů pachatel ani není schopen uhradit náklady na zvíře ani po návratu z trestu, protože nemá často z čeho a na to, co si vydělá, je často dlouhodobě uvalena exekuce.)
Konkrétně dosazeny do zákonů by tyto změny mohly vypadat třeba takto:
(2) Důvodem k usmrcení je:
a) využití produktů jatečního (zaměněno za slovo hospodářského) zvířete,
(Důvod: změna slova jatečního za hospodářského znemožní porážku psů a koček za účelem konzumace.)
j) nesnesitelné utrpení zvířete na soukromém pozemku nebo v obydlí, kde není přítomen majitel za asistence policie může provést přivolaný veterinární lékař usmrcení, pokud se zvířeti nedá pomoci jiným způsobem. Pokud je majitel přítomen, je povinen jim umožnit vstup.
(Důvod: pracovnici ochrany zvířat, veterináři a policisté se setkávají s případy, kdy opuštěné zvíře strádá nesnesitelným utrpením nebo umírá na soukromém pozemku či v bytě, kde je potřeba mu neodkladně pomoci v jakékoliv denní či noční době, nelze čekat na vyřízení nějakých povolení či shánět příslušného úředníka. Podobná úprava např. umožňuje myslivcům vstup na soukromý pozemek, kde se nachází postřelené zvíře.)
§ 6
Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění zvířete se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, pokud je to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí. Pokud chovatel či majitel zvíře prodá nebo daruje, musí být schopen doložit tuto transakci prodejní nebo darovací smlouvou.
(Důvod: Mnoho původních majitelů nalezených toulavých zvířat se své povinnosti k ním zříká s výmluvou, že zvíře prodali či darovali, ale nevědí komu a nemají na něj žádné spojení. Náklady na takové zvíře jdou pak k tíži obci, ve které se nalezlo.)
§ 13
(4) Zvíře v zájmovém chovu nesmí být prodáno nebo darováno osobě
a) mladší 15 let bez souhlasu jejích rodičů nebo jiné osoby mající k uvedené osobě mladší 15 let rodičovskou odpovědnost,
b) která byla pravomocným rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům,
c) jíž byla pravomocným rozhodnutím soudu způsobilost k právním úkonům omezena, bez souhlasu jejího opatrovníka.
d) původní majitel zvířete musí prodej či darování doložit platnou prodejní či darovací smlouvou.
(Důvod: Mnoho původních majitelů nalezených toulavých zvířat se své povinnosti k ním zříká s výmluvou, že zvíře prodali či darovali, ale nevědí komu a nemají na něj žádné spojení. Náklady na takové zvíře jdou pak k tíži obci, ve které se nalezlo.)
(11) Všichni chovatelé i majitelé psů jsou povinni čipovat všechny jjedince včetně štěňat Čipované zvíře je povinen zaregistrovat do registru čipující veterinář, a to dle údajů z platného OP majitele. Ode dne platnosti tohoto zákona smí veterinář čipovat pouze homologovanými čipy, dohledatelnými v mezinárodním prostředí a čitelné běžnými čtečkami).
(Důvod: Povinnost čipování by se měla přenést hlavně na majitele psů, kteří svá zvířata neuváženě množí a zvyšují tak neúměrně počty toulavých a nechtěných zvířat. V útulcích se stále vyskytují načipovaná, avšak neregistrovaná zvířata, čimž smysl čipování se naprosto míjí účinkem. Majitel si pak může zvíře zaregistrovat v jakémkoliv dalším soukromém registru dle svého uvážení. Přestože k aplikovaným čipům jsou některé výhrady, je to dosud nejefektivnější metoda značení zvířat, proti pohybu čipu v těle se již dělají čipy s háčky toto zabraňujícími. Další metoda tetování je dle zkušeností útulků velmi málo efektivní, zvíře již někdy po několika měsících nemá čitelné tetované číslo a přetetovávání zvířat jim jednak působí neúměrnost bolest v porovnání s aplikací čipu a jednak to dělá pouze zlomek majitelů tetovaných zvířat, kteří s nimi aktivně vystavují. Čipy, které nezačínají předvolitelným číslem 203, jsou v mezinárodním prostředí bez registrace nedohledatelné, 203 je kód ČR.), starší Trovanové čipy zas nepřečtou současné běžné čtečky atd.
§ 13b
Toulavá a opuštěná zvířata
(1) Obec může k regulaci populace toulavých a opuštěných zvířat provést
f) u toulavých psů, o které se do 1 měsíce nepřihlásí jejich majitel, může obecní nebo soukromý útulek prostřednictvím veterinárního lékaře provést sterilizaci.
(Důvod: některá tato zařízení jsou přeplněna a nelze uhlídat zvířata ve společných výbězích tak, aby se nemnožila, dále pak bude sterilizované zvíře perspektivnější pro pěstounskou péči a zabrání se tak dalšímu eventuálnímu množení tohoto zvířete.)
g) u zvířat majitelů, kteří jsou ve výkonu testu a kteří nezajistili svému zvířeti náhradní péči po celou dobu jejich nepřítomnosti může útulek vydat toto zvíře po uplynutí 1 měsíce k adopci.
(Důvod: někteří majitelé ve výkonu trestu vyhrožují útulkům a zabraňují jim zvíře vydat do adopce i v případě, že jsou odsouzeni na několik let, obci či útulku tak vznikají neúměrné náklady, které tito majitelé nejsou ani po návratu z výkonu trestu uhradit a zvíře je zbytečně stresováno pobytem v útulku, kde v některých případech může dokonce strávit zbytečně i zbytek života.)
h) za účelem regulace populace toulavých koček a psů mohou obecní i soukromé útulky čerpat ze státních i krajských grantů, kdy stát i kraje jsou povinny za tímto účelem uvolnit finanční prostředky.
(Důvod: obce ani soukromé útulky na to prostě nemají a kastrace jsou k regulaci toulavých zvířat osvědčeným a nutným prostředkem, kterého úspěšně využili v Rakousku a Německu pro řešení tohoto problému. Vynaložené prostředky na kastrace zabrání pozdějším daleko vyšším nákladům na pobyty nechtěně namnožených zvířat v útulku. Velmi efektivně bylo využito kastračních grantů v minulých letech i u nás za účelem snížení nechtěné populace toulavých koček, bohužel však narůstá počet psů v útulcích a pro ně žádný grant na kastraci není. Přčedevším důslednou evidencí psů pomocí čipů a jejich kastrací lze humánně a kulturně snížit počet toulavých psů, a tedy i řešit problém přeplněných útulků, nedostatku.)
§ 19
(1) Orgány ochrany zvířat jsou
a) ministerstvo,
b) ústřední komise,
c) orgány veterinární správy, 2)
d) ústřední orgány státní správy a Akademie věd České republiky, pokud do okruhu jejich působnosti spadá předmět činnosti právnických a fyzických osob, které provádějí pokusy na zvířatech, (dále jen "příslušné státní orgány"),
e) Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti,
f) obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
g) pracovníci útulku a životního prostředí příslušného města či obce
(Důvod: Útulky musí být zpravomocněny ke kontrole umístěných zvířat minimálně 1/2 roku po osvojení zvířete majitelem.)
§ 22
Orgány veterinární správy
j) tam, kde je podezření na týrání zvířat, jsou pracovníci povinni provádět kontroly bez ohlášení předem.
(Důvod: kontroly jsou většinou naprosto neúčinné, když je člověk, který týrá zvířata na kontrolu předem upozorněn, dojde k přechodnému zahlazení důkazů o týrání, maření vyšetřování a toto se pak nepodaří prokázat, kontrola se tak zcela míjí účinkem a pachatel může nerušeně v týrání pokračovat a mařit veškeré pokusy situaci řešit legálními cestami.).
§ 24
Obce
(3). Trvá povinnost obcí se o nalezená a bezprizorná zvířata starat tak, jak jim ukládá Zákon o obcích v povinnosti k nalezené věci.
(Důvod: vzhledem k tomu, že zvíře bylo nyní definováno novými zákony nikoliv jako věc, je třeba ošetřit povinnost obce se o ně starat dále, stejně jako tomu bylo dosud a nedocházelo k obcházení zákona o obcích, který ukládá obci se postarat o nalezenou věc.)
(4). Obec může člověku, kterému bylo prokázáno týrání zvířat nebo zanedbání péče z nedbalosti uložit zákaz dalšího chovu zvířat a odebrání všech jeho zvířat.
(Důvod: viz případ otovické smečky www.utulek-sokolov.estranky.cz/clanky/otovicka-smecka , kde náklady obcí, které postupují lege artis a platí útulkům útulkovné za takováto zvířata dosahují astronomických rozměrů, kdy to může některé menší obce, mající štěstí, že v nich takový člověk sídlí, naprosto zruinovat, neb žádný státní fond, toto řešící není. Navíc takový člověk i po odebrání zvířat vesele nabírá či množí zvířata další a za rok nebo dva se situace opakuje. Kam takový případ vede, jsme také následně viděli v medializované kauze Štarnov, kde bylo nalezeno 27 otrávených psů, které dle slov majitelky jí přikázal otrávit místostarosta. I kdyby ženě zůstal jediný pes, pokud jí nebude zakááan chov, za krátký čas se situace bude opakovat.)
§ 26
Pověřen výkonem dozoru může být pouze odborný pracovník s vysokoškolským vzděláním veterinárního směru, který získal osvědčení o způsobilosti po úspěšném složení zkoušek podle zkušebního řádu a prokázal v rámci zkoušky znalost právních předpisů vztahujících se k činnosti jím vykonávané. Zkušební řády schvaluje na návrh ústřední komise ministerstvo a zkoušky provádí ústřední komise.
1) Krajské orgány správy životního prostředí nebo krajského útulku mohou zaměstnávat takové pracovníky, kteží budou pověřeni kontrolou nahlášených případů týrání zvířat, dokumentací těchto případů, sepsáním a podáním trestního oznámení. Tento pracovník je oprávněn také kontrolovat prodejní a darovací smlouvy chovatelů zvířat a podmínky v těchto chovech a činit o zjištěných skutečnostech podání na přislušných úřadech, mj i živnostenských a finančních.
a) Tento pracovník je oprávněn proškolovat asistenty z řad dobrovolníků, kteří mají zájem pomáhat v řešení případů týraných zvířat.
(Důvod: Bohužel nestačí pouze krajští inspektoři veterinární správy pro řešení těchto případů, navíc se množí stížnosti na práci krajských veterinárních správ, posuzování týrání zvířat - např. tato zvířata, opakovaně kontrolována KVS nebyla shledána www.utulek-cheb.estranky.cz/clanky/jarosov týranými a chovatelka dále množí další a další takové chudáky. Ani po stížnosti na práci KVS přímo SVS nedochází k nějaké nápravě, je tedy třeba narušit kruhový uzavřený monopol veterinární správy dalšími pracovníky, ke kterým se můžou osoby obrátit s problematikou týrání zvířat. Tyranů zvířat se mnoho lidí obává, zejména těch, kteří jsou v jejich blízkém sousedství. Tyrani jsou nebezpečím pro společnost, protože mnoho z nich se nespokojí pouze s týráním zvířat, ale přechází na lidi, tato fakta potvrzují mnohé zahraniční studie i např. uznávaná kapacita v ČR - forenzní psycholog PhDr. Netík. Česká republika má ve vyspělém světě smutné prvenství v týrání. Pokud tyrani stále budou od policie a soudů i veřejnosti dostávat signály, že toto jednání je tolerované a hrozí jim naprosto směšné tresty, může to urychlit jejich ztrátu zábran přenášet toto své jednání na lidi a jejich společenskou nebezpečnost to ještě zvýší. Touto cestou by se mohl stanovit zárodek budoucí veterinární policie, pokud se tento systém osvědčí, která velmi dobře řeší případy týrání v zahraničí a pro svou činnost si školí dobrovolníky, kteří mají zájem o spolupráci.)
§ 27
Správní delikty
(1) Správního deliktu na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, která
a) ztěžuje nebo maří výkon dozoru prováděného příslušným orgánem ochrany zvířat,
b) propaguje týrání zvířat,
c) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě.
§ 28
Přestupky
(1) Přestupku na úseku ochrany zvířat proti týrání se dopustí fyzická osoba, která
a) provádí bez povolení pokusy na zvířatech,
b) chová jedince nebezpečného druhu zvířat bez povolení podle § 13 odst. 5 až 8 tohoto zákona,
c) poruší jinou povinnost stanovenou tímto zákonem a obecně závaznými právními předpisy vydanými na jeho základě,
d) trpí týrání zvířat nezletilými nebo nesvéprávnými osobami, za které odpovídá,
e) provádí nebo propaguje týrání zvířat.
f) nemá načipovaného psa nebo psy nebo prodala nebo darovala nenačipované štěně či štěňata.
(Důvod: Pouze finanční pokuty donutí majitele psy čipovat a rovněž s rozmyslem množit pouze psy, které jsou schopni prodat či darovat a jejichž další pohyb a identifikace je možno doložit jak prodejní či darovací smlouvou, tak čipem. Když se lidé naučili vakcinovat povinně psy proti vzteklině, není důvod, aby je nemohli načipovat. Čtečka čipů stojí kolem 2300 Kč - nejlevnější, každá obec si je tedy může v rámci kontroly pořídit.)
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu do výše 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), e), f) lze uložit pokutu do výše 30 000 Kč nebo zákaz činnosti až na 2 roky.
(Důvod: nově přidáno písmen f, aby byla stanovena výše vymahatelné pokuty na nenačipovaného psa.)
Text tohoto zákoníku najdete zde. Své připomínky k němu můžete sami zasílat do 31.8.2008 na mail obcanskyzakonik@msp.justice.cz
§ 423
Živé zvíře není věc. Ustanovení o věcech se na zvíře použijí přiměřeně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze živého tvora ani ustanovením zvláštních zákonů vydaných k ochraně zvířat. (Jak jsem již psala v předchozích zákonných úpravách, je třeba tuto skutečnost doplnit i do zákonu o obcích, které mají povinnost jen vůči nalezené věci.)
§ 911
(1) Vlastník smí vstoupit na cizí pozemek a odnést si z něho svoji movitou věc, která se tam dostala následkem přirozené síly nebo vyšší moci, ledaže mu ji vlastník pozemku bezodkladně vydá sám. Stejně tak může vlastník na cizím pozemku stíhat chované zvíře nebo roj včel. (Podle tohoto zákonu by bylo možné, aby vám jakýkoliv zloděj nebo deviant bez vašeho vědomí vstoupil na pozemek, dejme tomu s výmluvou, že mu tam ufoukl klobouk a nedozvonil se na vás. Nedovedu si taky představit dohadování se zlodějem, odvážejícím si například mé kolo opřené v zahradě o dům, kdy bude tvrdit, že je jeho. Pokud by měl potyčku s vaším psem, opět byste to byli vy, kdo byste byli za něj zodpovědni. Zde jsem navrhla zrušit tento odstavec celý, jelikož vžně narušuje soukromé vlastnictví, jehož ochrana je i tak v našem státě dost chabá.)
Oddíl 2
Nabytí vlastnického práva
Pododdíl 1
Přivlastnění a nález
Přivlastnění
§ 938
(1) Zkrocené zvíře, které vlastník nestíhá a které se ani samo k vlastníkovi v přiměřené době nevrátí, ač mu v tom nikdo nebrání, se stává zvířetem bez pána a smí si je přivlastnit na soukromém pozemku jeho vlastník, na veřejném statku pak kdokoli. Platí, že přiměřenou dobou pro návrat zvířete k vlastníkovi je doba šesti týdnů. (Toto rovněž navrhuji zrušit, odporuje to zákonům o nálezu zvířete, kdy je nálezce povinen to hlásit obci i útulku.)
(2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li zvíře označeno takovým způsobem, že lze jeho vlastníka zjistit.
§ 2665
(1) Kdo zastihne na pozemku cizí zvíře, může, působí-li mu zvíře škodu, zadržet tolik kusů, kolik stačí ke krytí vzniklé škody. Neuplatní-li však právo na náhradu škody u povinné osoby do osmi dnů, je povinen zvíře vrátit; vrátí je také tehdy, dá-li mu jeho vlastník přiměřenou jistotu. (Tento odstavec paragrafu navrhuji též zrušit, podle mého názoru musí vlastník škodu prokázat a také na ni uplatňovat nárok, ale neměl by mít právo zadržovat jakékoliv zvíře.)